ne.16. červen 2024Den otců pá.5. červenec 2024Slavnost sv. Cyrila a Metoděje ne.21. červenec 2024Pouť ke sv. Anně v Jaroslavicích ne.28. červenec 2024Světový den prarodičů a seniorů čt.8. srpen 2024Adorační den farnosti Chci si přečíst víc...
1. čtení - 1 Král 18,41-46; Evangelium - Mt 5,20-26
Komentář k Mt 5,20-26:
Předtím, než se spojím s Kristem, mám i já povinnost smířit se s lidmi. Do „pozdravení pokoje“ chci zahrnout i ty, kteří nejsou momentálně přítomni a které „nemusím“. Tak je communio – společenství přijímáním jeho Těla.
Jeden muž šel na koňské dostihy. Když se před prvním závodem šel podívat k tabuli, na kterého koně by měl vsadit, cestou zahlédl u stájí kněze, jak jednomu koni žehná. Řekl si, že by to mohlo něco znamenat, honem šel na koně vsadit. A kůň skutečně vyhrál. Muž tedy sledoval kněze i před ostatními závody a docela příjemně na tom za celé odpoledne vydělal.
Po této zkušenosti se rozhodl, že v posledním závodě vsadí všechny vyhrané peníze na jednoho koně. A tak vsadil. Dostih začal slibně. Kůň po celou dobu závodu vedl a dokonce se zdálo, že v cílové rovince svůj náskok ještě zvyšuje. Jenže pár desítek metrů před cílem se vedoucí kůň zhroutil k zemi a byl na místě mrtvý. Muže to pěkně rozzuřilo. Po závodu vyhledal onoho kněze a sdělil mu, jak ho celý den pozoroval a jak se vše pokazilo v posledním dostihu. A žádal po něm nějaké vysvětlení.
Ten pouze smutně pokýval hlavou a povídá: „No jo, s vámi nevěřícími je problém. Vy zkrátka nepoznáte rozdíl mezi požehnáním a posledním pomazáním.“