Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Sára se vdává. Po svatbě se sejdou tři její přátelé a trumfují se, jaký jí kdo dal dárek. „Já jsem jí dal kávový servis pro dvanáct osob,“ říká první. „Já jsem jí dal sadu příborů pro dvacet osob,“ chlubí se druhý. „A já jsem jí dal sítko na čaj pro sto dvacet osob,“ povídá třetí.