pá.7. červen 2024Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Noc kostelů so.8. červen 2024Děkanátní pouť za obnovu rodin a kněžská povolání ve Štípě ne.16. červen 2024Den otců pá.5. červenec 2024Slavnost sv. Cyrila a Metoděje ne.28. červenec 2024Pouť ke sv. Anně v Jaroslavicích, Světový den prarodičů a seniorů Chci si přečíst víc...
Komentář k 2 Tim 1,1-3.6-12:
Pavel, sám ve vězení, svěřuje svému duchovnímu synu Timotejovi, co považuje za podstatné. Církev roste i dnes skrze ty, kdo jsou umlčováni a bezbranní. I dnes má Pán dost moci, aby ochránil, co církvi svěřil.
Dva trampové narazí v horách na důlní jámu. „Co myslíš, jak je hluboká?“ ptá se jeden. „Nevím, hodíme tam kámen a budeme poslouchat, kdy dopadne na dno.“ Hodí do jámy kámen a poslouchají, ale nic se neozývá. Najdou tedy větší a zkouší to znova. Zase nic. Opodál zahlédnou železniční pražec. Každý ho uchopí za jeden konec a s vypětím všech sil ho hodí do šachty. Jak tak čekají na dopad, najednou kolem nich proletí koza a skočí do jámy. Oba trampové hledí vyjeveně po sobě, když vtom se objeví muž a ptá se: „Neviděli jste tu někde kozu?“ „Jo, viděli,“ povídá jeden, „právě skočila do tý jámy.“ „No, tak to nemohla být moje koza,“ praví muž, „ta moje byla přivázaná k železničnímu pražci.“