Komentář k Jak 4,13-17 :
Při jakémkoli plánování si chci připustit vlastní omezenost. Ono to prospěje i těm, se kterými spolupracuji. Budu totiž pokornější…
„Jak krásné je to děťátko! To je váš synáček?“ „Ano, to je náš Štěpánek.“ „Hned jsem si to myslel. To on si tak pěkně hrál na tom trávníku?“ „Ano, to byl on.“ „Tak to zaplatíte pokutu, protože tam je vstup zakázán.“