Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Na konci bohoslužby jeden z farníků potřese faráři rukou a povídá: „Moc vám děkuji za vaše kázání, pane faráři. Vy musíte být chytřejší než Einstein.“ Farář se nadýmá pýchou a odpoví: „Opravdu? Moc vám děkuji.“ Další týden nad tímto komplimentem farář přemýšlí a nějak se mu to nezdá. Příští neděli po bohoslužbách se onoho farníka proto zeptá: „Jak jste to myslel, že já musím být chytřejší než Einstein?“ Farník odpoví: „No, říká se, že Einstein byl tak chytrý, že ho může pochopit jen deset lidí na celém světě...“