Komentář k Jak 4,13-17 :
Při jakémkoli plánování si chci připustit vlastní omezenost. Ono to prospěje i těm, se kterými spolupracuji. Budu totiž pokornější…
„Jó, dříve, to byly časy, lidé byli zdvořilí, vychovaní, slušní, vždy pustili starší v autobusu sednout…“ „Ale, pane, co si stěžujete, vždyť jsem vás sednout pustil.“ „No jo, ale moje žena pořád stojí.“