Komentář k Jak 4,1-10:
Na první pohled jednoduché. Čím rozhodněji se vzepřu zlu, tím víc se přiblížím Bohu. On, který mě má „žárlivě rád“, si mě nenechá ze své ruky vytrhnout.
„Jó, dříve, to byly časy, lidé byli zdvořilí, vychovaní, slušní, vždy pustili starší v autobusu sednout…“ „Ale, pane, co si stěžujete, vždyť jsem vás sednout pustil.“ „No jo, ale moje žena pořád stojí.“