Komentář k Iz 11,1-10:
Popsaný soulad můžeme závidět. Ve světě, kde je člověk člověku spíš vlkem! Ano, tato harmonie je skutečným cílem, ke kterému i já mám přispět.
Přišel pán k zubaři a když uslyšel, že se bolavý zub musí vytrhnout, roztřásl se strachy. Lékař mu na uklidněnou nalil pořádnou sklenku koňaku. „Tak co, už je po strachu?“ ptá se pacienta po chvíli. „Je to výborné,“ zahlaholí pacient, „už se ani trochu nebojím! Jen ať se mi někdo opováží sáhnout do pusy!“
