Komentář k Iz 11,1-10:
Popsaný soulad můžeme závidět. Ve světě, kde je člověk člověku spíš vlkem! Ano, tato harmonie je skutečným cílem, ke kterému i já mám přispět.
„Tome,“ žertoval strýček, „máš už děvče?“ „To by mi tak scházelo!“ odvětil desetiletý synek a odběhl na hřiště. Malé děvčátko ze sousedství se zasmálo a povídá strýci: „Ti to vědí vždycky až nakonec.“
