Farnost sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně

"Obraťte se a věřte evangeliu."
Dnešní svátek: sv. Januárius

Zasvěcení naší farnosti Bohu skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie

Moji drazí farníci,

jsem rád, že v naší farnosti roste počet skupinek věřících, kteří se spolu setkávají s různým programem. Pokud ve skupinkách roste vzájemná láska a život podle evangelia, stávají se z nich malá společenstvím s Ježíšem uprostřed. Taková společenství oživují naši farnost a jsou velkým požehnáním i pro ty, kteří dosud s námi nemají velký kontakt. Farnost má být společenstvím malých společenství. O malých společenstvích nám sděluje o. arcibiskup na druhé straně.

Svatý Bernard napsal: „Obec Boží = farnost je krásná pro lidi, půvabná pro Boha, strašná pro démony. Ďábel se jistě málo bojí těch, kdo se postí, bdí a jsou zdrženliví, protože mnohé z nich stáhl do propasti zkázy. Ale kdo jsou svorní a žijí jednomyslně v domě Hospodinově, spojeni s Bohem a se sebou navzájem poutem lásky, ti ďáblu působí bolest, strach a závist. Ďábel se jistě děsí lásky mezi lidmi. Tato obec je pevná a nerozborná." - Je taková naše farnost? Věřím, že jsme na cestě. Jsme nedokonalí, ale Ježíš v nás a mezi námi může konat velké věci. Proto se připravujeme na zasvěcení

O. arcibiskup také napsal: „Farnost není nějaká struktura, území či budova. Farnost je na prvním místě společenstvím věřících. Tak ji totiž definuje Kodex církevního práva. To je úkol každé farnosti dnes. Být společenstvím. Křesťan nemůže existovat sám. Být křesťanem znamená věřit a žít svou víru spolu s druhými. Společenství není realita, která se dá jednoduše zorganizovat. Je to sjednocení. Aby se zrodila komunita, k tomu nestačí kněz, i když jako zástupce biskupa má podstatnou úlohu. Je zapotřebí nasazení všech farníků. Jejich podíl je životně důležitý. II. Vatikánský koncil to silně zdůraznil. Není to jistě snadná věc. Nejde tu o společenství čistě lidské. Křesťanské společenství je realita božsko-lidská. Nerodí se z našeho úsilí. Sám Kristus je vyvolává k životu. Nestačí totiž naslouchat slovu, nestačí je hlásat, je třeba žít."(str. 66)

Ještě jeden citát od papeže Františka: „Farnost není pro lidi mimo církev stánkem Božího přebývání s lidmi. Kostel je pro ně jen jakýmsi pomníkem. Ale ti, kteří se v něm schází, mají být pro ně živým svědectvím, že Kristus žije v církvi dnes a zde. Když někdo přijde do tohoto společenství, měl by nalézt atmosféru, v níž lze ucítit dotek Ježíšovy přítomnosti. On přece slíbil: Kde jsou dva nebo tři sjednoceni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.

o. Ivan




Co nám sděluje otec arcibiskup

Co se nachází ve farnostech: MALÁ SPOLEČENSTVÍ, SPOLKY, OBČAN. SDRUŽENÍ

1. Společenství zřízená či uznaná farářem a pod jeho odpovědností. Např. schóly, chrámový sbor, farní mládež, různá modlitební společenství. Mohou se účastnit různých setkání na diecézní rovině, využívat nabídek a pomoci diecézních center, spolupracovat s podobnými společenstvími v jiných farnostech, ale těžiště jejich života a služby je ve farnosti. Farář je jejich vlastní představený.

2. Církevní spolky uznané vyšší církevní autoritou. Např. laická sdružení, církevní hnutí, „třetí řády". Ty mají své vedení mimo farnost, mají své stanovy, svou spiritualitu, ale žijí ve farnosti, kterou spoluvytvářejí. Nemohou řídit farnost podle sebe, ale mají farnosti nabídnout něco ze svého duchovního bohatství a ze své zkušenosti. Tyto organizace začínají v diecézi působit na základě souhlasu biskupa a ve farnostech zakládají svá společenství rozhodnutím svých představených a s dovolením biskupa, který obvykle nejprve jedná s místním farářem.

3. Občanská sdružení bez vazby na církev, kde jsou však křesťané, místní farníci, a je vhodné s nimi spolupracovat, například: hasiči, skauti, sportovní kluby, ....

Vztah malých společenství. Nejsou konkurenty. Mají spolupracovat. Většinou je pro všechny místa i práce dost. Ovšem jejich počet musí odpovídat velikosti farnosti. Je-li farnost malá, nemůže mít všechno jako velká, i kdyby její členové byli velmi aktivní. Není možné mít tolik spolků, kolik farníků. Jistě je možné, aby byl někdo hasičem, zpíval ve farním sboru a ještě byl členem třetího řádu svatého Františka. Není však možné, aby byl v třetím řádu sv. Františka a také v třetím řádu sv. Dominika, nebo ve více duchovních hnutích současně.

Misijní charakter malých společenství. Pokud budou všechna společenství hledat své členy jen v jádru těch nejaktivnějších farníků, pak se mohou brzy o dobrého člověka přetahovat. Ten bude na roztrhání a nic nestihne pořádně. Jedni druhým ho mohou závidět. Jestli se však malé společenství odvážně otevře a přijme mezi sebe i lidi méně nábožensky aktivní, či dokonce duchovně vzdálené, bude pro všechna společenství místa dost. V řadě farností jsou dobré zkušenosti třeba v chrámovém sboru, či ve schóle mládeže. Když přijali jako zpěváka někoho, kdo chodil do kostela jen svátečně, či dokonce i nevěřícího, který si s nimi chtěl zazpívat, a vytvořili hezké prostředí lidského přátelství, ale taky nadpřirozené víry, on se po čase začal zajímat o věci duchovní a pak začal chodit pravidelně do kostela i ke svátostem. Přílišná otevřenost či velký vliv vzdálených však může společenství i rozložit. Taková otevřenost klade větší nároky na jádro společenství.

Jan Graubner: Jak si představuji farnost (str. 22-24)


Co nám klade na srdce papež František

19. Křesťan nemůže přemýšlet o svém poslání, aniž by jej pojal jako cestu ke svatosti, „neboť to je vůle Boží: vaše posvěcení!" (1 Sol 4,3).

23. Je to silná výzva pro nás všechny. Také ty potřebuješ pojmout celek svého života jako poslání. Zkus to nasloucháním Bohu v modlitbě a rozpoznáním znamení, která ti nabízí. Stále se ptej Ducha, co od tebe Ježíš očekává v jednotlivých chvílích tvého poslání.

24. Ať se ti shůry dostane možnosti rozpoznat, jaké Ježíšovo slovo či poselství chce Bůh sdělit světu tvým životem. Nechej se proměnit, obnovit Duchem, aby to bylo možné, a tvoje cenné poslání nezaniklo. Pán ho dovrší i uprostřed tvých omylů a negací, jen když neopustíš cestu lásky a zůstaneš otevřený Jeho nadpřirozenému působení, které očišťuje a osvěcuje.

27. Copak nás může Duch svatý poslat plnit nějaké poslání a současně žádat, abychom od něho utekli anebo se vyhnuli naprostému odevzdání kvůli zachování vnitřního pokoje? Někdy přesto máme pokušení klást pastoraci a nasazení ve světě na druhé místo, jako by to byla „roztěkanost" na cestě posvěcování a vnitřního pokoje. Zapomíná se, že „život nedostává poslání, nýbrž je posláním".

32. Neměj strach ze svatosti. Neodejme ti síly, život a radost. Zcela naopak, protože se staneš tím, kým tě zamýšlel Otec, když tě stvořil, a budeš věrný svému vlastnímu bytí. Závislost na Něm nás osvobozuje od otroctví a přivádí k uznání naší důstojnosti.

33. Každý křesťan se v míře svého posvěcení stává pro svět užitečným. Biskupové západní Afriky nás učí: „Jsme povoláni dávat se evangelizovat v duchu nové evangelizace a evangelizovat tím, že podpoříme všechny pokřtěné, aby přijali svoji roli být kdekoli solí země a světlem světa (29. 2. 2016).

34. Neměj strach mířit co nejvíce nahoru, dát se milovat a osvobodit Bohem. Neměj strach dát se vést Duchem svatým. Svatost tě nečiní méně lidským, protože je setkáním tvé slabosti se silou milosti. Jak říkal Leon Bloy, v životě vlastně „existuje pouze jediný smutek, totiž nebýt svatým".

63. Ježíš vysvětlil ve vší jednoduchosti, co znamená být svatými, když nám zanechal blahoslavenství (srov. Mt 5,2-12; Lk 6,20-23). Ta jsou křesťanovým průkazem totožnosti. Ptá-li se tedy někdo z nás, jak se stát dobrým křesťanem, odpověď je jednoduchá: je zapotřebí, aby každý svým způsobem konal to, co říká Ježíš.

64. Slovo „šťastný" či „blahoslavený" se stává synonymem slova „svatý", protože vyjadřuje, že člověk, který je věrný Bohu a žije Jeho Slovo, dosahuje pravého života v sebedarování.

Vybráno z „Gaudete et exsultare" od papeže Františka



 

Vysvětlení, rady, nabídky, k zamyšlení

K ZAMYŠLENÍ:

  1. Chodíte do nějakého společenství? Co vám to dává? Zval jste do něj někoho?
  2. Nebo jste přestal? Proč?
  3. Ve společenství jste ještě nebyl, ani nevíte, proč tam chodit? Najděte někoho, kdo tam chodí a zeptejte se ho, co mu to dává.
  4. Přečtěte si také pozorně, co je zde napsáno:

O společenství se dnes hodně mluví, a to nejen mezi věřícími. Každý člověk chápe, že ty druhé nějak potřebuje: při práci, při sportu, při zábavě... To je docela normální. Lidé se sice často hádají, ale přesto stále jasněji poznávají, že se musí sbližovat, komunikovat, spolupracovat. Krásným příkladem toho, jak se lidé navzájem potřebují, je vyjádřeno v některých známých pohádkách. Tak třeba ta o Veliké řepě. Narostla převeliká. Nestačil na ni ani silný děda; potřeboval k tomu i ty ostatní. Teprve když byli všichni a každý se snažil ze všech sil, byla řepa venku.

Tento známý příběh můžeme chápat nejen jako příklad normální spolupráce mezi lidmi, ale i jako trvalý symbol toho, co je důležité pro každého křesťana, aby si nejen udržel svůj vztah s Bohem, ale také jej rozvíjel, a tak dokázal i předávat víru dál. Bez správného křesťanského společenství je velmi náročné v dnešní ateistické a materialistické době svou víru udržet. (Jak na to si řekneme příště.)

Nabídka děkovných i prosebných modliteb:

  • Objevovat, uvědomit si, co všechno dostáváme v církvi, skrze církev (i ve farnosti). Každý den děkovat za církev i naši farnost.
  • Prosit za hledající i za ty, kteří víru (vztah s Bohem) časem ztratili
    - pro své hříchy, že svou víru neposilovali v modlitbě a ve svátostech
    - pro své nedostatečné vzdělávání v náboženství
  • Dále jsou nabízeny z kancionálu tyto modlitby: 035; 038; 039B;
  • Od čtvrtka 24. 5., jako devítidenní příprava na naše zasvěcení, každý den se modlit desátek „kterého jsi, Panno, z Ducha Svatého počala".

Citát o Panně Marii od papeže Františka

Maria neakceptuje, abychom zůstávali na zemi, když upadneme, a někdy nás nese v náruči, aniž by nás soudila. Rozmluva s ní nás těší, osvobozuje a posvěcuje. Matka nepotřebuje mnoho slov, nepotřebuje od nás sáhodlouhá vysvětlení toho, co se s námi děje. Stačí jen znovu a znovu šeptat: „Zdrávas Maria..."!

Pracujeme pro farnost

 

Fotogalerie
Nejnovější: Farní tábor 20.08.2018, 56 fotek
Farní tábor
Náhodná: Křížová cesta: S Ježíšem na Golgotu 22.03.2017, 22 fotek
Křížová cesta: S Ježíšem na Golgotu

Kontakt

Sadová 149, 760 01 Zlín
tel.: 577 210 022
e-mail: fazlin-sfaj@ado.cz

Pro odběr aktuálních informací, prosíme, vložte svůj e-mail.

RR49 - studentské mše svaté ve ZlíněStudentské mše svaté ve Zlíně  www.rr49.cz

 

Církevní svátky a liturgii přebíráme z katolik.cz

 

Katolické bohoslužby v České republice

 

- - -
farní akce jsou podpořeny statutárním městem Zlín

 

- - -

 

 

 


Církevní mateřská škola


 

 



www.farnostzlin.cz | Římskokatolická farnost sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně | Sadová 149, 760 01 Zlín | tel.: 577 210 022 | e-mail: fazlin-sfaj@ado.cz | Code by PCHweb.cz